Potvrzuji, že jsem zdravotnický odborník ve smyslu zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. v platném znění, tedy osoba oprávněná léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat.

Tyto stránky obsahují informace určené pouze zdravotnickým odborníkům

Kliknutím na tlačítko pokračovat výslovně prohlašuji a potvrzuji, že:

V opačném případě klikněte na tlačítko odejít.

POKRAČOVAT ODEJÍT

Videa jsou určena pro pacienty používající aplikátor ZomaJet !

Používám ZomaJet?

Ano / Ne

   

Hodnocení stavu skeletálního (lineárního) růstu

SEKULÁRNÍ TREND

Další podmínkou kvalitní rustové diagnostiky je nutnost disponovat aktuálními růstovými normami populace. Průběžné aktualizování populačních růstových norem je nezbytné vzhledem k existenci tzv. sekulárního trendu (saeculum = století) auxologických proměnných. Tento význačný a biomedicínsky významný trend byl v pruběhu 20. století u všech socioekonomicky dynamických populací spojen především s výrazným zvyšováním postavy a akcelerací nástupu puberty. Současní Češi a Češky jsou o cca 10 cm vyšší, než byli jejich předci před sto lety, naopak významného snížení doznal věk při dosažení plné sexuální zralosti obou pohlaví (např. střední věk menarché českých dívek v roce 1895 byl patnáct let, v roce 2001 třináct let). Podle poslední reprezentativní národní růstové studie z roku 2001 měří v 18 letech český chlapec s ukončeným růstem v průměru 180 cm a česká dívka 167 cm, směrodatná odchylka dospělé tělesné výšky (SD) je 8 cm. Vzhledem ke Gaussově (tzv. "normální") distribuci tělesné výšky to znamená, že cca 95 % současné nejmladší mužské dospělé populace měří od 164 do 196 cm, u žen je to 151 až 183 cm.

RŮSTOVÝ DĚDIČNÝ POTENCIÁL

Tzv. růstový dědičný potenciál (RDP), tedy vloha pro tělesnou výšku jedince, se dnes v populacích žijících v příznivých socioekonomických podmínkách může plně realizovat u všech zdravých dětí. Hodnocení stavu růstu dítěte ve vazbě na jeho růstový dědičný potenciál představuje základní východisko růstové diagnózy. Růstový dědičný potenciál limituje tzv. cílovou výšku, která se stanovuje podle pohlaví dítěte a upravené střední tělesné výšky jeho rodičů (tzv. adjustovaná midparentální výška, tab. č.1). Vzorec obsahuje hodnotu 13 cm, která představuje průměrný rozdíl mezi mužskou a ženskou dospělou tělesnou výškou (sexuální dimorfismus) u všech studovaných populací současného světa. Ve stanoveném pásmu cílové výšky se s 95% pravděpodobností nalézá hodnota dospělé tělesné výšky potomka daných rodičů. Rozsah tohoto pásma je z definice 20 cm (= hodnota výšky midparenta +/- 10 cm) a pokud je percentil výšky dítěte s tímto pásmem v nesouladu, jedná se o neodkladnou indikaci k příslušným odborným vyšetřením.

PERCENTILOVÉ RŮSTOVÉ GRAFY

Uživatelsky nejpřínosnější a zároveň nejoblíbenější podobou růstových norem ve světě i u nás jsou percentilové růstové grafy, které jsou grafickým zpracováním percentilů antropometrických dat (anthropos = člověk). Empirické percentily zcela přesně seznamují s variabilitou sledovaných tělesných parametrů pro všechny věkové skupiny obou pohlaví (pásmo širší normy je 2. až 98. percentil, tedy ± 2 směrodatné odchylky; ve středních percentilových pásmech, tedy mezi 25. a 75. percentilem, jsou hodnoty 50 % všech dětí atd).

Každému pediatrovi, ale současně též rodičům všech dětí, je dnes u nás dostupným zdrojem percentilových růstových grafů (nejenom tělesné výšky) Zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého, vydávaný od roku 1995 Ministerstvem zdravotnictví ČR. Auxologický oddíl s percentilovými grafy (na konci průkazu) umožňuje pediatrům i rodičům, aby průběžně (graficky) hodnotili základní růstová data dítěte od narození až do jeho osmnácti let (= tělesná výška, tělesná hmotnost, hmotnost k výšce a obvod hlavy).

Percentilové grafy tělesné výšky jsou využívány nejenom pro zhodnocení aktuálního stavu růstu dítěte (jeho postavení mezi vrstevníky), ale i pro průběžné hodnocení růstového tempa a zcela jednoduché grafické stanovení cílové výšky dítěte. Hodnotí se tak současně zda dítě roste podle svého růstového dědičného potenciálu či nikoliv (pravá svislá osa percentilového grafu tělesné výšky osmnáctiletých slouží pro záznam adjustované střední rodičovské tělesné výšky (viz výše tab. Stanovení cílové výšky)). 

Náhled percentilových grafů a grafy ke stažení:

Ke stažení:

Percentilový graf pro chlapce

Percentilový graf pro dívky

MĚŘENÍ TĚLESNÉ VÝŠKY A DÉLKY

Auxologické pediatrické minimum tvoří stanovení a hodnocení tělesné výšky (resp. tělesné délky), relace tělesná hmotnost/tělesná výška a u nejmladších věkových skupin horizontálního obvodu hlavy. Pediatři musí již od narození do dvou let pravidelně měřit délku těla všech kojenců a batolat vleže, v tzv. bodymetru (obr. 2), který je dnes v České republice levnou a dostupnou pomůckou. Po dosažení dvou let již měříme děti vstoje, optimálně s pomocí tzv. stadiometru, minimálně jedenkrát za rok, resp. dle algoritmu preventivních pediatrických prohlídek. 

RŮSTOVÁ KŘIVKA

Grafické sledování růstových dat (s využitím percentilových grafů), tedy průběžné vytváření tzv. růstové křivky, je základním možným zdrojem informace o případném růstovém selhání dítěte. Tzv. „lag-down růst" či tzv. „catch-up růst" (viz tab. č. 2) je po druhém roce života téměř vždy ukazatelem abnormálního vývoje. Vznikající diskrepance stavu růstu dítěte a jeho midparenta vysoce pravděpodobně signalizuje patologickou situaci. Diagnostická prodlení vzniklá v důsledku „neměření" lze označit za zcela zbytečná a velmi často závažná prodlení, která zhoršují prognózu pozdně diagnostikovaných pacientů se závažnými onemocněními spojenými s růstovým selháním (např. deficit růstového hormonu, celiakie, kraniofaryngeom, chronická ledvinná nedostatečnost CHRI, morbus Crohn apod). Příkladem patologického „lag-down" růstu je růstová křivka pacienta se závažným chronickým onemocněním, např. celiakie. Z obrázku č. 3 je zcela zřejmé, že růstová odchylka mohla a měla být zachycena již nejpozději v sedmi letech života dítěte! Příkladem patologického „catch-up" růstu je např. předčasná puberta či kongenitální adrenální hyperplázie (CAH).

Tabulka č. 2:

Obrázek č.3:
 

NORMÁLNÍ (FYZIOLOGICKÉ) VZORCE RŮSTU

Růstová odchylka ve smyslu minus (či méně často plus) je prvním příznakem celé řady závažných chronických onemocnění dětského věku, pediatr ji však musí umět diferencovat od možné prosté fyziologické odchylky v rámci tzv. normálních vzorců růstu. Obrázek č. 4 uvádí pět vzorců fyziologického („normálního") růstu, jejichž společným jmenovatelem je finální výška těla v mezích zdravé normy, resp. v souladu s růstovým dědičným potenciálem.

Normální růstové vzorce (klikněte pro zvětšení)