Potvrzuji, že jsem zdravotnický odborník ve smyslu zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. v platném znění, tedy osoba oprávněná léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat.

Tyto stránky obsahují informace určené pouze zdravotnickým odborníkům

Kliknutím na tlačítko pokračovat výslovně prohlašuji a potvrzuji, že:

V opačném případě klikněte na tlačítko odejít.

POKRAČOVAT ODEJÍT

Videa jsou určena pro pacienty používající aplikátor ZomaJet !

Používám ZomaJet?

Ano / Ne

   

Růstový hormon v dospělosti

Deficit růstového hormonu v dospělosti (v anglosaské terminologii growth hormone deficiency in adults – GHDA)

Růstový hormon působí prakticky na všechny tkáně v lidském organismu. V dětském věku je nejnápadnějším projevem jeho účinek na růstové zóny v kostech projevující se růstem, ale jeho další metabolické účinky (ovlivnění látkové přeměny) se uplatňují též v celém rozsahu. V dospělém věku, kdy jsou již uzavřené růstové štěrbiny, nemůže docházet k dalšímu růstu, ale metabolické působení v ostatních tkáních přetrvává. 

a) Klinické projevy nedostatku růstového hormonu v dospělosti

K metabolickým účinkům růstového hormonu patří zejména podpora tvorby bílkovin a nárůst svalové a kostní tkáně, odbourávání tukové tkáně, zadržování sodíku a tekutin v organismu, vliv na metabolismus cukrů. Ztráta těchto účinků vede ke klinickým projevům.

Z klinického pohledu se nejnápadněji může projevit nedostatek růstového hormonu nárůstem tukové tkáně a to zejména v oblasti břicha a úbytkem svalové hmoty (mění se poměr těchto tkání v organismu aniž by se změnila celková hmotnost). Tyto změny lze pozorovat v podobě zvětšení obvodu břicha a zvětšení poměru obvodu břicha k obvodu boků. Pacienti též vnímají nižší výkonnost, snazší unavitelnost a potřebu více odpočívat. Při deficitu GH je dále pozorován úbytek kostní tkáně a větší riziko zlomenin. Někteří pacienti vnímají změny termoregulace. V krevních testech bylo pozorováno zvýšení cholesterolu a dalších látek podporujících rozvoj aterosklerózy a současně byly dokumentovány více vyjádřené aterosklerotické změny na cévách.

Úbytek kostní tkáně při deficitu růstového hormonu

Úbytek kostní tkáně při deficitu růstového hormonu 

Typický pacient s nedostatkem růstového hormonu v dospělosti

Typický pacient s nedostatkem růstového hormonu v dospělosti

Při nedostatku růstového hormonu jsou dále pozorovány i psychické změny – nižší vitalita, depresivita, úzkostnost, horší paměť a koncentrace, snížené sebevědomí, uzavřenost a sklon k sociální izolaci. V psychologických testech vykazují nemocní nižší životní spokojenost.

Příznaky deprese při deficitu růstového hormonu

Příznaky deprese při deficitu růstového hormonu  

Vyjádření klinických příznaků syndromu deficitu růstového hormonu se výrazně liší u jednotlivých pacientů s prokázaným těžkým deficitem GH – někteří vnímají řadu příznaků, jiní prakticky žádné. Někteří pacienti si uvědomí projevy deficitu GH teprve poté, co došlo ke zlepšení klinického stavu po zavedení substituční léčby růstovým hormonem. Hodnocení efektu léčby na kvalitu života se doporučuje posuzovat nejdříve po půl roce správně nastavené léčby růstovým hormonem.                  

b) Diagnostika deficitu růstového hormonu

Diagnoza těžkého deficitu růstového hormonu je v dospělosti definována biochemicky na základě dynamických testů, avšak současně v klinickém kontextu. Ten představuje prokázané nebo důvodně podezřelé onemocnění v hypotalamo- hypofyzární oblasti nebo vrozenou poruchu funkce hypofýzy. Smyslem takto formulované definice je předejít podávání růstového hormonu ve sporných indikacích či jako hormonu „proti stárnutí“. S věkem nebo s obezitou klesá sekrece růstového hormonu a pouhá biochemická diagnostika nedostatku růstového hormonu by mohla vést k jeho falešně nadměrné diagnostice. 

V dospělosti hovoříme o těžkém deficitu sekrece růstového hormonu tehdy, když v testu s inzulínem indukovanou hypoglykemií nedojde k vzestupu GH přes 3 mg/l . Užívají se i jiné stimulační testy, které mají zase své stanovené diagnostické hranice. Jako indikace k substituční léčbě růstovým hormonem v dospělosti je v ČR  v současnosti uznáván pouze tzv. těžký deficit GH. Problematika mírnějšího deficitu je zatím předmětem zkoumání a vědeckých diskusí.

c) Léčba růstovým hormonem v dospělém věku 

Cílem substituční léčby růstovým hormonem v dospělém věku je napravit nepříznivé dopady deficitu růstového hormonu na metabolismus jedince, jak jsou uvedeny výše. Některé příznivé efekty může vnímat sám pacient nebo jeho okolí (například zmenšení obvodu břicha, ústup únavy a zvýšení výkonnosti, zlepšení psychiky, nálady, životní spokojenosti a zmírnění emoční lability), jiné jsou pozorovány jen v laboratorních testech. Jsou velké rozdíly v klinických projevech od výrazně vyjádřených až po chybějící. Někdy si je pacient uvědomí až po zjištění změny v souvislosti s podávanou substituční léčbou. Efekt léčby by měl být posuzován až po půl roce správně nastavené léčby, aby byl dán dostatečný čas k vyjádření efektů léčby. Přetrvávání příznivého efektu je dokumentováno i v dlouhodobých (například desetiletých) studiích.

Substituční léčba růstovým hormonem v dospělosti je v současnosti podávána jednou podkožní injekcí (dávkovacím perem nebo bezjehlovým aplikátorem) ve večerních hodinách obvykle na přední plochu stehen nebo břicha, případně do horní zevní čtvrtiny hýždí (místa vpichu se každý den mění). Dávku určuje lékař podle hodnot tzv. inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1), který je závislý na dávce růstového hormonu, a podle klinického stavu (např. vedlejších účinků). Dávka se upraví tak, aby IGF-1 bylo v normálním rozmezí zdravé populace stejného věku. Začínáme vždy nízkou dávkou  a podle laboratorních a klinických kontrol dávku zvolna zvyšujeme.

Růstový hormon dnes podávaný v léčbě v ČR je připraven rekombinantní technologií a je geneticky stejný jako hormon tvořený v lidském těle. Růstový hormon skladujeme v lednici při teplotě +2 až +8 stupňů C.

Doporučená místa aplikace růstového hormonu

Místa aplikace je třeba každý den měnit.

Doporučená místa aplikace růstového hormonu

Průřez jehlového aplikátoru

Aplikace růstového hormonu bez jehly a s jehlou

Aplikace růstového hormonu bez jehly a s jehlou  

d) Vedlejší účinky léčby

S celkovými vedlejšími účinky se obvykle nesetkáváme nebo jsou jen velmi mírné, pokud se začne nízkou dávkou a ta je pozvolna za klinických a laboratorních kontrol zvyšována.

Z celkových vedlejších účinků byly pozorovány bolesti a otok kloubů, otoky, bolesti ve svalech, syndrom karpálního tunelu (brnění prstů rukou při stlačení nervu v zápěstí), vzácně syndrom zvýšení nitrolebního tlaku (bolesti hlavy, zvracení, poruchy zraku, dvojité vidění) a zvětšení prsů u muže. Pokud se nežádoucí projevy objeví, pak po snížení dávky  obvykle mizí. Když je třeba, léčbu přerušíme.

Někdy jsou pozorovány mírné reakce v místě aplikace.

U pacientů s cukrovkou léčených inzulinem a současně na substituční léčbě růstovým hormonem je možné očekávat potřebu mírného zvýšení dávky inzulinu.

e) Kontraindikace léčby růstovým hormonem  (Kdo se nesmí léčit)

Léčba růstovým hormonem je kontraindikována v těchto situacích – nedořešené zhoubné onemocnění, zvýšený nitrolební tlak a (pre)proliferativní diabetická retinopatie (postižení sítnice při cukrovce).

f) Organizace substituční léčby růstovým hormonem v dospělém věku v České republice

V dospělosti je v ČR jedinou schválenou léčbou růstovým hormonem substituční léčba těžkého deficitu růstového hormonu. Zdravotní pojišťovny v ČR akceptovaly tuto léčbu v roce1999 av současnosti je poskytována v osmi schválených centrech (3. interní klinika 1.LF UK a VFN v Praze, Endokrinologický ústav v Praze, Interní klinika ÚVN, 2. interní klinika LF UK a FN v Hradci Králové, II. interní klinika LF MU a FN u sv.Anny v Brně, 1. interní klinika FN v Olomouci, I. interní klinika FN Plzeň, FN Ostrava). Léčeno je několik set pacientů.